Při větru máme v podkroví zimu. Je to tím, že nám stavební firma špatně udělala zdi? Nebo co by toho mohlo být příčinou?
Děkuji za zajímavý dotaz, který zasahuje do méně obvyklé problematiky, a sice těsnosti objektu. Ve vašem případě je velmi pravděpodobné, že zvýšené tepelné ztráty, jak sám v dotazu uvádíte, souvisí s větrem. Může se jednat buď o pronikání vzduchu z exteriéru do interiéru, odborně řečeno o infiltraci, lidově řečeno o nadměrné větrání netěsnostmi. Druhým možným důvodem může být provětrávání tepelné izolace, tedy zafoukávání mezi sádrokarton či jiný materiál tvořící vnitřní konstrukci a tepelnou izolaci.
První případ nastává tam, kde je chybně provedena parotěsná fólie, popřípadě vůbec není a kde není ani vzduchotěsná vrstva, která by se měla dávat nad tepelné izolace. Často jako vzduchotěsná vrstva slouží pojistná hydroizolace. V normě ČSN 73 0540-2 je uvedeno, že všechny spáry mezi konstrukcemi musí být tak těsné, že při měření tam vzniká menší pronikání vzduchu, než je přesnost měření. Prakticky tedy musí být vždy vzduchotěsné. Bohužel stavby, zejména v podkroví a tam kde se jedná o lehkou stavbu tento požadavek nesplňují. Dokumentovat tento někdy až hrůzný stav je možné na obrázcích z podkrovní místnosti jedné novostavby. Na Obr. 24 je fotografie podhledu této místnosti, na obr. 25 je termogram stejného stropu v běžných případech a na obr. 26 pak té samé místnosti, ovšem po vyvolání podtlaku v místnosti, čímž byl simulován ostrý vítr v exteriéru. Myslím, že obrázky není nutné příliš komentovat. Rozdíl mezi obrázkem 25 a 26 je příliš patrný a velikost ztrát tepla těmito netěsnostmi je obrovský a jen velmi těžko vyčíslitelný.
obrázek 24 - podhled lehkého stropu
obrázek 25 - termogram lehkého stropu bez vyvolání podtlaku
obrázek 26 - termogram lehkého stropu s vyvolání podtlaku
Druhý případ, tedy že zafoukává mezi sádrokarton či jinou povrchovou vrstvu a tepelnou izolaci je také poměrně častý, ale podstatně obtížněji prokazovatelný, protože řízené vyvolání pohybu vzduchu uvnitř konstrukce není možné a čekat s měřením na počasí větrné a po nějaké době bezvětrné a zároveň mít srovnatelné okrajové podmínky, tedy nejen teplotu interiéru a exteriéru, ale i obdobný předchozí průběh teplot je nemožné. Na obr. 27 je termogram podkrovní vestavby ve starším domě. Je patrná krovová soustava, okolo které u stropu fouká do interiéru (ozn. č. 1). Zajímavější je však zadní stěna, kde jsou patrné různé nepravidelnosti (označeno č. 2).
Ty jsou dány tím, že právě zde fouká vzduch z exteriéru mezi sádrokarton a tepelnou izolaci. podle míry foukání dochází k různě intenzivnímu ochlazování vnitřního povrchu, což je právě patrné na termogramu. Na tomto obrázku je ještě zajímavé jedno místo, a sice bod na stropě (odkaz 3). Ten je takto tmavý proto, že zde docházelo k infiltraci v místě vytrubkování elektroinstalace pro lustr.
obrázek 27 - termogram vestavby podkroví
Na závěr této odpovědi je ještě nutné říci, že norma ČSN 73 0540-2 upravuje maximální povolenou intenzitu výměny vzduchu za konkrétních podmínek.
Ing. Roman Šubrt, specialista na oblast energií, energetický auditor www.e-c.cz